Co všechno nám nabízí vejce. Symbol každoročního návratu nového života o Velikonocích. Vedle této symboliky má jedinečnou schopnost život darovat. Dále je ve hře také především jeho celoroční bezbřeze široké použití coby jedné z nerozšířenějších surovin v gastronomii na většině glóbu. A právě to bude dnes naším tématem.
Není už tolik důležité, kde se poprvé objevila domestikace slepic coby „továrny“ na získávání vajec. Zda to bylo před deseti tisíci let v Indii, či o šest sedm tisíc blíže směrem k dnešku v Číně a snad i Egyptě, není podstatné. Není ani jasné, zda z důvodu jejich rituálního poslání v období jarního slunovratu a odtud po vzniku křesťanství potom o Velikonocích.
Nicméně vejce jsou dnes fenoménem kuchyní, a to v mnoha rolích. Na několik způsobů vařená ve vodě a potom buď poté snědená nebo připravená k dalšímu použití. To jest součásti obložených mis, salátů a stovek dalších možností ve studené kuchyni. Včetně desítek obložených chlebíčků. Objevují se nové úpravy, co se teploty a délky vaření týká. Na 62, 63 či 64 stupně Celsia. Výsledkem je jejich textura. Různě opalizující, ale stále viskózní víceméně průsvitný bílek pevně objímající zlatý kotouč malého slunce.
Trochu jsem se však předběhl, další způsoby jejich zpracování - v syrovém stavu. Majonéza, tatarská omáčka, vedle nezastupitelného bramborového i celá řada lahůdkových salátů, součást variet salátů zeleninových a já nevím, co všechno ještě. Mnoho receptur si bez nich nedovedou představit pekaři, však víte. Všemožná těsta – slaná i sladká, a nepřeberné řady toho kterého pečiva z nich. Samostatnou kapitolou jsou těstoviny. Potom cukrářské krémy, dorty, zmrzlina.
Ale zpět k vajíčkům v tepelných úpravách. Vařená natvrdo jsou v kmenových českých receptech používána vedle - nebo místo masa. Koprová omáčka, španělský ptáček, Štěpánská hovězí pečeně... A ty polévky! Jejich vlajková loď kulajda či součást nebo samostatný druh zavářek do vývarů. A dále šunkofleky, nudle s mákem. Receptur existuje na několik stovek, snad více než půl tisíce.
Fenoménem jsou vejce ve spojení se snídaní. Vařená - natvrdo, naměkko či na hniličko, ve skle, pečená jako šunka s vejci nebo slaninou. Potom jsou to lívance, palačinky, sladké i slané. Některé národy by se bez vajíček na raním stole nenasnídaly! A ještě smažená s houbami – jako jedinečná pochoutka především s lanýži, nebo právě teď jako omeleta se smrži.
Roční snůška vajec v Česku jak zemědělská, tak domácí dosahuje průměrně 2 292 587 tisíc kusů. V tom čísle i na kusy přepočtené množství „umělých vajec“. Což odpovídá spotřebě okolo 260 kusů na hlavu a rok, zhruba tolik, kolik činí průměr v EU.
O vejcích se často tvrdí, že jsou zdraví nebezpečná. Cholesterol, salmonela, však to znáte. Ono je to jako se vším, čeho je moc, toho je příliš, řekl bych. Nicméně existují různé upravené varianty vajec, pasty či hmoty, které nebezpečí salmonely eliminují. Podobně je to s tažením proti alkoholu a v té souvislosti vaječnému likéru. Nevěřím, že když si párkrát do roka dopřejete stopečku dvě tohoto ďábelsky sladkého pití s „voltáží“ okolo 16%, budete muset absolvovat transplantaci jater… Ten cukr je možná nebezpečnější.
Stále také existuje jeden úzus s Velikonocemi související. V rodinách koledníků se vždy sešla pěkná porce vajec. A ta se musela nějak zpracovat. Ovšem byla natvrdo, takže co s nimi? Maminky chystaly s nezměrnou fantazií hromady nejrůznějších pomazánek, ale… Bylo jich na kila, denně do školy k svačině, večer s chlebem a ráno znova. Po dvou dnech se na ně nikdo nemohl ani podívat. Ovšem po dalších pár dnech už se nám po nich začalo stýskat a těšili jsme se příští koledu. O tohle jsme letos přišli…
Nicméně vejce jsou dnes fenoménem kuchyní, a to v mnoha rolích. Na několik způsobů vařená ve vodě a potom buď poté snědená nebo připravená k dalšímu použití. To jest součásti obložených mis, salátů a stovek dalších možností ve studené kuchyni. Včetně desítek obložených chlebíčků. Objevují se nové úpravy, co se teploty a délky vaření týká. Na 62, 63 či 64 stupně Celsia. Výsledkem je jejich textura. Různě opalizující, ale stále viskózní víceméně průsvitný bílek pevně objímající zlatý kotouč malého slunce.
Trochu jsem se však předběhl, další způsoby jejich zpracování - v syrovém stavu. Majonéza, tatarská omáčka, vedle nezastupitelného bramborového i celá řada lahůdkových salátů, součást variet salátů zeleninových a já nevím, co všechno ještě. Mnoho receptur si bez nich nedovedou představit pekaři, však víte. Všemožná těsta – slaná i sladká, a nepřeberné řady toho kterého pečiva z nich. Samostatnou kapitolou jsou těstoviny. Potom cukrářské krémy, dorty, zmrzlina.
Ale zpět k vajíčkům v tepelných úpravách. Vařená natvrdo jsou v kmenových českých receptech používána vedle - nebo místo masa. Koprová omáčka, španělský ptáček, Štěpánská hovězí pečeně... A ty polévky! Jejich vlajková loď kulajda či součást nebo samostatný druh zavářek do vývarů. A dále šunkofleky, nudle s mákem. Receptur existuje na několik stovek, snad více než půl tisíce.
Fenoménem jsou vejce ve spojení se snídaní. Vařená - natvrdo, naměkko či na hniličko, ve skle, pečená jako šunka s vejci nebo slaninou. Potom jsou to lívance, palačinky, sladké i slané. Některé národy by se bez vajíček na raním stole nenasnídaly! A ještě smažená s houbami – jako jedinečná pochoutka především s lanýži, nebo právě teď jako omeleta se smrži.
Roční snůška vajec v Česku jak zemědělská, tak domácí dosahuje průměrně 2 292 587 tisíc kusů. V tom čísle i na kusy přepočtené množství „umělých vajec“. Což odpovídá spotřebě okolo 260 kusů na hlavu a rok, zhruba tolik, kolik činí průměr v EU.
O vejcích se často tvrdí, že jsou zdraví nebezpečná. Cholesterol, salmonela, však to znáte. Ono je to jako se vším, čeho je moc, toho je příliš, řekl bych. Nicméně existují různé upravené varianty vajec, pasty či hmoty, které nebezpečí salmonely eliminují. Podobně je to s tažením proti alkoholu a v té souvislosti vaječnému likéru. Nevěřím, že když si párkrát do roka dopřejete stopečku dvě tohoto ďábelsky sladkého pití s „voltáží“ okolo 16%, budete muset absolvovat transplantaci jater… Ten cukr je možná nebezpečnější.
Stále také existuje jeden úzus s Velikonocemi související. V rodinách koledníků se vždy sešla pěkná porce vajec. A ta se musela nějak zpracovat. Ovšem byla natvrdo, takže co s nimi? Maminky chystaly s nezměrnou fantazií hromady nejrůznějších pomazánek, ale… Bylo jich na kila, denně do školy k svačině, večer s chlebem a ráno znova. Po dvou dnech se na ně nikdo nemohl ani podívat. Ovšem po dalších pár dnech už se nám po nich začalo stýskat a těšili jsme se příští koledu. O tohle jsme letos přišli…