Téměř všechny druhy peckovin, ale i lesní ovoce, jádroviny a mnoho dalších, mají jednu sympatickou vlastnost. Po speciální přípravě – zakvašování z nich lze procesem, zvaným destilace, získat znamenité ovocné pálenky. Nebo destiláty či spirity, zní-li vám to lépe. Protože dar úrod rozmanitého ovoce má i Česko, proto se zde ovocné pálenky těšily a těší velké oblibě dodnes.
Historie destilačního procesu je stará. Jedna z teorií mluví o dálném východě coby vzniku destilování. Kdo však poprvé okusil ostrý nápoj vyvolávající duševní euforii a stavy blaženosti a tuto zkušenost premiérově využil k vypálení náhodně či cíleně zkvašeného ovoce, to asi nezjistíme. Pravdou je jedno. Původně od osmého století lékaři a mnichy využívané destiláty, coby Aqua Vitae – tedy živá voda, původně jako lék, se velice brzy potom staly vyhledávaným zdrojem veselí, mnohdy až bezbřehého. Ona to vlastně jakási živá voda je, jen s velice krátkou působností.
U nás se tato libůstka ujala údajně za vlády Lucemburků. První pálenky vznikaly z hroznů révy – prý z vín i zkažených. Postupně se jako zdroje bází pro pálení začalo používat trnek, jablek a hrušek, na Moravě i švestek a dalšího ovoce. Zrodil se dokonce cech vinopalníků, a pálilo se o sto šest. V rudolfínské době jakkoliv se alchymisté právě destilací pokoušeli pro císaře připravit elixír života, byly tyto coby nápoje ďáblovy některé dny v týdnu zakázány.
Po dlouhý čas po druhé světové válce se situace u nás jevila tak, jakoby se národ od ovocných destilátů odklonil, a jejich renomé zachraňovaly státem zkonfiskované rodinné firmy, vzniklé během předchozího období boomu. Domácí pálenice ale fungovaly po celý čas. V roce 1989 ožily v podobě pěstitelských, díky restitucím také znovu v plném jasu zazářily osvědčené značky. Pěstitelských pálenic registrujeme dnes na sto padesát. Pálí se také nejenom švestky. V naší asi nejslavnější vinopalně ve Vizovicích zpracovávají také zvláštní jablíčka Moravská jadernička, mirabelky, višně, jahody, maliny. Také méně známé kdoule či plané trnky. Ale i pivo, červený jeřáb, a zvláštní fenomén, mnohými vzývaný jako nejlepší základ pro destilaci, oskeruše. Sady hrušní mají dokonce až v Argentině.
První palírna se zrodila i v metropoli. V malebném, jakoby z Francie přestěhovaném malém „château“, vznikla vedle vinařství i komorní pálenice s pěti druhy znamenitých ovocných pálenek. Velké i ty malé pálenice se starají o to, aby rodinné stříbro českého vinopalnictví znovu zazářilo nejvyšším leskem.
