Československá republika se nenarodila ve šťastné době. Krátce po skončení první světové války vstupovala země do stavu, kdy mnoho jejích obyvatel žilo na pokraji bídy. Neutěšená situace nutně poznamenala i její nadstavbu včetně pohostinství. Nedostávalo se surovin, zmizeli zahraniční hosté, domácí klientela zchudla. Nicméně situace v gastronomii se měnila, a jakkoliv stále ještě ne na žádoucí úrovni, podniky ožívaly – ty, které existovaly před rokem 1918. Vedle toho se rodily zajímavé projekty nové.
Základním segmentem pohostinského oboru byly hospody. Ještě jednodušší varianty pak představovaly krčmy a prosté nálevny. Nenáročné na obsluhu, s omezeným sortimentem, sloužící hlavně k pití. Hosty zájezdních a výletních hostinců se zase stávali ti, kdo si oblíbili víkendový pobyt v přírodě.
S rostoucími možnostmi návštěvnosti podniků a bonity jejich hostů se začaly objevovat restaurace vyšší třídy s noblesnějším interiérem a širší nabídkou kuchyně. Nadýchli se i hoteliéři, hotely ožily, hosté se do československé metropole pozvolna vraceli. Ale nejen do ní. Středem zájmu se znovu stávaly hotely lázeňské, jejich předválečný ohlas znovu dolehl ke sluchu zahraniční balneoklientely. A v těch nejlepších se, svým způsobem, „ukrývali“ i příslušníci prezidentem zrušené aristokracie. Komfort, kvalita kuchyně i služeb jejich zařízení jim pomáhaly co nejméně se odloučit od zavedených způsobů života.
S vyšší dostupností exotických surovin znovu ožívaly i kavárny a cukrárny. Jakkoliv – především u cukráren – šlo o nabídku, dá se říci v těch časech zbytnou, těšily se stále většímu zájmu. Především u dámské části společnosti. Kavárny se zase stávaly tím, čím byly vždy, místem koncentrace umělecké avantgardy. Krom jiných hostí byly místem setkávání uměleckých skupin nejrůznějších směrů. Fungovaly také jako čítárny tisku.
Alespoň fotografiemi připomenu několik podniků, které tehdy představovaly přední voj pohostinství nově zrozené republiky. Která bohužel trvala jen necelých krátkých dvacet let – navíc s přestávkou v době světové hospodářské krize.
Do stoletých dějin československé gastronomie však můžete nahlédnout i dnes. Díky Vysoké škole hotelové v Praze. Na 16. květen 2018 chystá velký výlet do jedněch z prvních receptur, které zrod Československa provázely. Proběhne v atriu školy ve Svídnické ulici v Praze 8, potrvá od desáté do dvacáté hodiny, a okusit můžete třeba:
- bramborový závin s uzeným a červeným zelím
- telecí španělské ptáčky s bramborovými knedlíčky
- hruškový mřížkový koláč
