Jistou exotiku v segmentu masa můžeme najít i dnes. Je zvlášť potěšující, že se tu a tam objeví v certifikovaných restauracích Czech Specials takové vzácnosti, které do noblesní české kuchyně po dlouhá léta patřily. Jako třeba medvěd v hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích.
Nedávná atraktivní večeře v karlovickém hotelu Lanterna, jednom z pilířů dílem nedoceněné, z části pak v mlhách se ztrácející ambiciózní značky Czech Specials, vedla k následujícím řádkům.
Na programu v Lanterně byl totiž medvěd. Prehistorická šelma, často se ocitající v jídelníčku našich dávných předchůdců. Člověk totiž původně nebyl vegetarián. Ale lovec, obstaravatel a konzument masa. Vedle mamuta se nad ohništěm postupně opékal jeskynní medvěd, pravěký lev, nosorožec, kanec... Předtím se však člověk musel zdokonalit v lovu těchto predátorů, aby se sám nestal jejich kořistí. Každé nově poznané zvíře bylo – alespoň premiérově – potravou nevšední, tedy exotickou.
Ale nechme šerý dávnověk spát, přes miliony let se přeneseme do středověku. Divoké maso se objevovalo při nejvýznamnějších hostinách králů, tabulích šlechty a vysokých představitelů kléru. Většina společnosti si mohla o zajíci či srně nechat jen zdát – pokud si nevolník zajíce či srnu neupytlačil. Takže vlastně maso divoké zvěře, dnes docela běžné - ve farmové podobě - dokonce celoročně, bylo tehdy exotickou krmí. Vysoká nebyla samozřejmostí ani na dvorech velmožů. Dva kusy srnčího, jako dar na pohřební hostinu Petra Voka z Rožmberka, byly vnímány jako mimořádná pocta.
Exotikou byli a mnohde jsou podnes drobní ptáci. Většinou je jejich chytání už zakázáno, nicméně někde jsou úlovky ptáčníků stále nevšedním zpestřením tabule.
Do gastronomie dnešního věku se u nás exoti prosazovali zprvu těžko. Už řečená farmová zvěřina, mořské ryby či přemnožení divočáci, přestali být brzy raritou. Objevili se však chovaní pštrosi a krokodýli, jednou z prvních atrakcí na talířích v devadesátých letech byl klokan. I tyto druhy po čase na lístcích víceméně zdomácněly. V jednu dobu ale existovala restaurace, která nabízela dotud u nás nepodávaný sortiment. Připomenu ji ukázkou z tehdejší nabídky. Záměrně i s cenou, pro srovnání: 200 g Chimborazo Mount (filet ze žraloka lidojeda, obložený avokádem, na krevetové omáčce) 239,- Kč (na lístku v roce 2004). To zdaleka nebylo všechno. K mání tam byl chřestýš, antilopa Kudu, sob, či buvolec běločelý.
Restaurace zanikla a s ní na čas i možnost ochutnat pravé rarity. Posledních pár let se však netradiční masa objevují kupříkladu v La Casa Argentina. V rámci nabídky měsíce to byl třeba bizon, medvěd, nebo jezevec. Svým způsobem neobvyklé může být i hovězí. Raritu z něho dělá původ a kvalita. Jedno z nej... je například Kobe Gold Wagyu 9+, maso býků z prefektury Hyogo v Japonsku.
Jistou exotiku v segmentu masa můžeme tedy najít i dnes. Je zvlášť potěšující, že se tu a tam objeví v certifikovaných restauracích Czech Specials takové vzácnosti, které do noblesní české kuchyně po dlouhá léta patřily. Jako třeba shora zmíněný medvěd v hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích.
Na programu v Lanterně byl totiž medvěd. Prehistorická šelma, často se ocitající v jídelníčku našich dávných předchůdců. Člověk totiž původně nebyl vegetarián. Ale lovec, obstaravatel a konzument masa. Vedle mamuta se nad ohništěm postupně opékal jeskynní medvěd, pravěký lev, nosorožec, kanec... Předtím se však člověk musel zdokonalit v lovu těchto predátorů, aby se sám nestal jejich kořistí. Každé nově poznané zvíře bylo – alespoň premiérově – potravou nevšední, tedy exotickou.
Ale nechme šerý dávnověk spát, přes miliony let se přeneseme do středověku. Divoké maso se objevovalo při nejvýznamnějších hostinách králů, tabulích šlechty a vysokých představitelů kléru. Většina společnosti si mohla o zajíci či srně nechat jen zdát – pokud si nevolník zajíce či srnu neupytlačil. Takže vlastně maso divoké zvěře, dnes docela běžné - ve farmové podobě - dokonce celoročně, bylo tehdy exotickou krmí. Vysoká nebyla samozřejmostí ani na dvorech velmožů. Dva kusy srnčího, jako dar na pohřební hostinu Petra Voka z Rožmberka, byly vnímány jako mimořádná pocta.
Exotikou byli a mnohde jsou podnes drobní ptáci. Většinou je jejich chytání už zakázáno, nicméně někde jsou úlovky ptáčníků stále nevšedním zpestřením tabule.
Do gastronomie dnešního věku se u nás exoti prosazovali zprvu těžko. Už řečená farmová zvěřina, mořské ryby či přemnožení divočáci, přestali být brzy raritou. Objevili se však chovaní pštrosi a krokodýli, jednou z prvních atrakcí na talířích v devadesátých letech byl klokan. I tyto druhy po čase na lístcích víceméně zdomácněly. V jednu dobu ale existovala restaurace, která nabízela dotud u nás nepodávaný sortiment. Připomenu ji ukázkou z tehdejší nabídky. Záměrně i s cenou, pro srovnání: 200 g Chimborazo Mount (filet ze žraloka lidojeda, obložený avokádem, na krevetové omáčce) 239,- Kč (na lístku v roce 2004). To zdaleka nebylo všechno. K mání tam byl chřestýš, antilopa Kudu, sob, či buvolec běločelý.
Restaurace zanikla a s ní na čas i možnost ochutnat pravé rarity. Posledních pár let se však netradiční masa objevují kupříkladu v La Casa Argentina. V rámci nabídky měsíce to byl třeba bizon, medvěd, nebo jezevec. Svým způsobem neobvyklé může být i hovězí. Raritu z něho dělá původ a kvalita. Jedno z nej... je například Kobe Gold Wagyu 9+, maso býků z prefektury Hyogo v Japonsku.
Jistou exotiku v segmentu masa můžeme tedy najít i dnes. Je zvlášť potěšující, že se tu a tam objeví v certifikovaných restauracích Czech Specials takové vzácnosti, které do noblesní české kuchyně po dlouhá léta patřily. Jako třeba shora zmíněný medvěd v hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích.