Zatímco módní medvědí česnek se už zatahuje zpátky do svých cibulek, všude v lesích a na loukách kolem nás roste jiná, chuťově skoro stejně zajímavá bylinka, česnáček lékařský.
Česnáček je vyšší, bíle kvetoucí rostlina, která má nejen jemně česnekovou chuť, ale je také velmi léčivou bylinou. V léčitelství se využívá pro své antiseptické a hojivé vlastnosti, podobně jako česnek. Velmi jemnou chuť mají listy až do konce května, pak začnou mírně hořknout, ale bílé květy jsou i nadále lahodné. Ve staročeské kuchyni se česnáčkem ochucovaly polévky i omáčky, čerstvý se sypal na vařené brambory i na chléb s máslem. Do česnáčku, smíchaného s olejem nebo sádlem se nakládalo maso, česnáček nesměl chybět ve tvarohových pomazánkách. Moderní kuchyně ho může využít také místo medvědího česneku do jemného pesta. Mladý se dá zpracovat i jako salátová zelenina, obsahuje množství vitaminu C.
