Hostovali tu nejslavnější ze slavných. Na zbirožském zámku si užívali Karel IV., Zikmund Lucemburský a již zmíněný Rudolf II. Habsburský. Ještě před nimi tu nad pečeněmi z ulovené zvěře hodoval Přemysl Otakar druhý. K tomu přidejte osobnost z oblasti umění a aktivního vyznavače svobodného zednářství Alfonse Muchu a máte přehlídku nejvyšší elity zdejších hostí. Krčma U Rudolfovy kratochvíle nejspíš neexistovala, je však jisté, že zde všichni nalezli jiné, stejně pohostinné útočiště. Se stejně kvalitními kuchaři.
Pokud se rozhodnete pro návštěvu zbirožského Zámku nemůžete ji minout. Ve vnímavě rekonstruovaných prostorách stavby, kterou procházely dějiny tvoří neopominutelnou zastávku.
Když si prohlédnete - byť třeba jen zvenčí - respekt budící zámek samotný nebo navštívíte jeho atraktivní expozice, nemůžete ji vynechat. Jste na posezení v ní dokonale připraveni.
Historický interiér i výběr jídel skýtají kulisu, jež vás vtáhne do atmosféry někdejších událostí. Ve středověké kulise se už nad volbou jídla jakoby propadáte do minulosti a cítíte ji všude. Nad talířem selské hovězí polévky se sekaným libečkem se vracíte na prázdniny k babičce. Každá lžíce vás přibližovala kouzlu prosté, ale vytříbené chuti z podzámčí. S hlavním chodem, může to být čtyřstupňový Tafelspitz Františka Josefa prvního, sestupujete hloub do minulosti. Do doby, kdy se naše kuchyně potkávala s vídeňskou, kde české kuchařky platily za známku dobrého vkusu. Mimochodem, čtyři díly pořadu menu jsou mimořádně povedené a spolu všechny evokují náladu zajít si někam na koncert hudby otce a syna Straussových.
Při pečených masech sestupujete po schodišti dějin ještě hlouběji. Mezi sousty Hradního pečeného kolínka s pecínkem chleba se vám nad šťavnatým masem vybavují obžerné večery některého ze tří císařů, kteří kde svého času hostovali. Králičí stehýnko na česneku zase, s tyrolským špekovým knedlíkem a špenátem mohlo krom jiného inspirovat autora Slovanské epopeje. Tak obmyslně je vyskládána kompozice jeho chutí a závěrečná dohra na patře. Při gruntovní gulášové polévce se vám může zastesknout po zvláště vypečených rohlíčcích Rudolfa II. Habsburského. Podobně působí i každá další položka z nabídky.
Tohle všechno, zarámováno do působivé dřevěné krčmy, vstřícné obsluhy i doušků řízného piva či lahodného vína ve vás rozhodně zanechá hodně dlouho nezapomenutelnou „vzpomínku na Zbiroh“. Když k tomu přičtete i pověsti o těch, kdo tu pobývali, určitě ve vás vyklíčí návykové semínko k brzkému návratu, nejlépe opakovanému.
Taková je síla zážitku ze Zámku tří císařů, hlavně však labužnický prožitek z Rudolfovy kratochvíle.
