Nacházíme se nyní v postním období, které bude trvat až do Velikonoc. Půsty v podobě omezování konzumace určitého jídla, nápojů, ale i třeba zábavy či tělesných rozkoší znají všechna náboženství, ale svůj prapůvod mají v starodávných pohanských rituálech.
Není pravda, že nejpřísnější jsou katolíci. Právě naopak, katolická církev je v oblasti půstů již velmi liberální, nejpřísnější půst je na Velký pátek, kdy by se měl věřící sám odříct všeho, co mu jinak dělá radost. Vždy to tak ale nebylo, například v 15. století bylo až 160 postních dnů v roce. Nesmělo se jíst maso teplokrevných zvířat, ale tolerovaly se ryby, také žáby, šneci a dokonce se i u nás pro tento účel chovaly želvy. Takže dnešní lahůdky, jako jsou šneci, smažená žabí stehýnka, nebo želví polévka se do českých jídelníčku dostaly vlastně jen díky postním zákazům. Většinou se o postních dnech ale jedly luštěniny jako jsou fazole, hrách, čočka a cizrna, dušená kořenová zelenina, vařily se husté polévky, pekly nemastné vdolky nebo bramborové placky, které se jedly s kysaným či dušeným zelím. V době velikonočního půstu už také více ve spižírnách a sklípcích ani k jídlu nebývalo. M. D. Rettigová zařadila postní pokrmy do své nejznámější kuchařky, o čemž svědčí její název „Domácí kuchařka, aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské“. Vyzkoušení odlehčovacích postních dnů, ať už zcela bez jídla nebo jen bez masa, doporučují odborníci na výživu i dnes.
Zde je malá ukázka, co postního lze z české kuchyně nabídnout:
Bílé fazole nakyselo
Candát na červené čočce
Zde je malá ukázka, co postního lze z české kuchyně nabídnout:
Bílé fazole nakyselo
Candát na červené čočce