Nadešel čas pro pečení vánoček, co zajímavého o ní víme? Pletenice, pleténka, húska, calta, štědrovka či štědrovnice. Tolik názvů má čeština pro vánočku, která byla součástí vánočního menu již ve 14. století, ale tehdy ji pekli ve svých chlebových pecích jen pekařští mistři.
Doma se začala péct až v 18. století a hospodyně měla tehdy doopravdy co dělat, musela upéct tolik vánoček, kolik bylo členů rodiny, a ještě jednu velkou navíc, na štědrovečerní stůl. Vánočka se by se neměla v ničem šidit, patří do ní ta nejkvalitnější mouka, máslo a sádlo, mandle, někde i strouhané vlašské ořechy, rozinky a těsto se musí důkladně propracovat, také kynutí se nesmí uspěchat. Ošidit by se nemělo ani pletení, měl by se dodržet počet pramenů, ze kterých se vánočka plete, protože ty prý mají svůj velký symbolický význam. Čtyři spodní prameny symbolizují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední cop ze tří pramenů spojuje rozum, vůli a cit. Ve vrchním, nejtenčím pletenci se spolu snoubí vědění a láska.
Recept na vánočku najdete zde.
Recept na vánočku najdete zde.