Listopad je nejen měsícem nových vín, ale hlavně, a to od pradávna, i měsícem husích pečínek. Všem národům, které si pečenou husu oblíbily, je společné jedno magické období, a sice první polovina listopadu. V té době je huse prokazován poslední hold prostřednictvím pekáče. Pro volbu jednoho a téhož data jsou tři důvody: kulinářský, mytologický a legendární.
Kulinářské důvody jsou zcela jasné, v první polovině listopadu jsou husy osm až devět měsíců staré čili v rozkvětu kvality svého masa a v ideální velikosti.
Ty mytologické sahají do dávných věků. Už za rozkvětu Staré říše, kolem roku 2500 př. n. l., byla husa hledanou pochoutkou. Opékali si ji na rožni nebo pekli ve žhavém popelu. Egypťané si husy vážili také pro její vlastnosti – mírumilovnost, odvahu, ostražitost a věrnost. Husí svazek totiž trvá po celý život, což může být i více jak čtyřicet let. Těmto svým ctnostem husa vděčí za to, že byla poprvé v historii vyňata v zemi pyramid ze statutu pouhých poživatin a dostala se jako zářný vzor povahových vlastností pod ochranu božstev. Od té doby byla husa zasvěcena bohyni Isis, ochránkyni života a mateřství. Jíst husy směli jedině faraónové a kněží.
Poslední důvod, legendární, se váže k legendě o svatém Martinovi. Když byl r. 371, t zvolen biskupem v Tour ve Francii, schoval se prý v husím chlívku, protože se domníval, že není hoden tak vysokého úřadu. Husy jej však svým křikem prozradily, jsou totiž lepší, než hlídací psi. Pro upomínku na tento jejich hanebný čin prý nařídil, aby byly husy zabíjeny vždy v den, kdy má svátek.
Česká husa jako poděkování
Proč se v Čechách husy tradičně pečou hlavně na svátek sv. Martina a proč se ten den otevírá tohoroční mladé víno? Je to spojeno s dávnou tradicí, kdy zrovna na svátek svatého Martina se obnovovaly pracovní smlouvy s děvečky a čeledíny. Někteří zůstávali ve službě další rok, někteří se loučili a odcházeli o dům dál. Hospodyně proto ten den jako poděkování připravovala slavnostní oběd a pekla vykrmené husy. Vinař zase dával ochutnat víno z nové úrody těm, kteří celý rok dřeli na vinicích.
Úprava husího masa se v různých kuchyních světa liší, husa se peče plněná kaštany i játry, koření se pepřem a rozmarýnem, dusí se s jablky, pomeranči i s višněmi, naše česká pečená husa je pochoutka přímo klasická, protože zachovává husímu masu jeho pravou lahodu a chuť. Peče se nasolená, okořeněná kmínem a majoránkou, naplněná jablky. Přílohou je dušené zelí, houskový nebo bramborový knedlík, v některých krajích i bramborové placky.
Svatomartinské hody patří k tradičním českým venkovským slavnostem. Konají se hody, průvody v krojích, staví se máje, pořádají se zábavy a mše. Připravují se tradiční pokrmy typické pro určité kraje a oblasti. V dnešní době se se svatomartinskými slavnostmi můžeme setkat i ve městech. Konají se trhy a svatomartinské menu, které se většinou skládá z husí paštiky, z Kaldounu, husté polévky z husích drobů a kořenové zeleniny a pečené husy s knedlíkem a dušeným zelím, nabízí většina kvalitních restaurací. Samozřejmě, že se k huse pije Svatomartinské víno, ale také dobře vychlazené pivo.
Kam na husu:
www.penzionkovarna.cz
www.malesickymikropivovar.cz
www.mlynskydomov.cz
www.napekarne.com
www.praha.ossegg.cz
www.hotelinternational.cz
Ty mytologické sahají do dávných věků. Už za rozkvětu Staré říše, kolem roku 2500 př. n. l., byla husa hledanou pochoutkou. Opékali si ji na rožni nebo pekli ve žhavém popelu. Egypťané si husy vážili také pro její vlastnosti – mírumilovnost, odvahu, ostražitost a věrnost. Husí svazek totiž trvá po celý život, což může být i více jak čtyřicet let. Těmto svým ctnostem husa vděčí za to, že byla poprvé v historii vyňata v zemi pyramid ze statutu pouhých poživatin a dostala se jako zářný vzor povahových vlastností pod ochranu božstev. Od té doby byla husa zasvěcena bohyni Isis, ochránkyni života a mateřství. Jíst husy směli jedině faraónové a kněží.
Poslední důvod, legendární, se váže k legendě o svatém Martinovi. Když byl r. 371, t zvolen biskupem v Tour ve Francii, schoval se prý v husím chlívku, protože se domníval, že není hoden tak vysokého úřadu. Husy jej však svým křikem prozradily, jsou totiž lepší, než hlídací psi. Pro upomínku na tento jejich hanebný čin prý nařídil, aby byly husy zabíjeny vždy v den, kdy má svátek.
Česká husa jako poděkování
Proč se v Čechách husy tradičně pečou hlavně na svátek sv. Martina a proč se ten den otevírá tohoroční mladé víno? Je to spojeno s dávnou tradicí, kdy zrovna na svátek svatého Martina se obnovovaly pracovní smlouvy s děvečky a čeledíny. Někteří zůstávali ve službě další rok, někteří se loučili a odcházeli o dům dál. Hospodyně proto ten den jako poděkování připravovala slavnostní oběd a pekla vykrmené husy. Vinař zase dával ochutnat víno z nové úrody těm, kteří celý rok dřeli na vinicích.
Úprava husího masa se v různých kuchyních světa liší, husa se peče plněná kaštany i játry, koření se pepřem a rozmarýnem, dusí se s jablky, pomeranči i s višněmi, naše česká pečená husa je pochoutka přímo klasická, protože zachovává husímu masu jeho pravou lahodu a chuť. Peče se nasolená, okořeněná kmínem a majoránkou, naplněná jablky. Přílohou je dušené zelí, houskový nebo bramborový knedlík, v některých krajích i bramborové placky.
Svatomartinské hody patří k tradičním českým venkovským slavnostem. Konají se hody, průvody v krojích, staví se máje, pořádají se zábavy a mše. Připravují se tradiční pokrmy typické pro určité kraje a oblasti. V dnešní době se se svatomartinskými slavnostmi můžeme setkat i ve městech. Konají se trhy a svatomartinské menu, které se většinou skládá z husí paštiky, z Kaldounu, husté polévky z husích drobů a kořenové zeleniny a pečené husy s knedlíkem a dušeným zelím, nabízí většina kvalitních restaurací. Samozřejmě, že se k huse pije Svatomartinské víno, ale také dobře vychlazené pivo.
Kam na husu:
www.penzionkovarna.cz
www.malesickymikropivovar.cz
www.mlynskydomov.cz
www.napekarne.com
www.praha.ossegg.cz
www.hotelinternational.cz