Víte, kdo je autorem těchto známých aforismů? „Objevení nového pokrmu je větším přínosem pro lidstvo než objevení nové hvězdy.“ "Řekni mi, co jíš, já ti řeknu, kdo jsi.“ „U stolu je jediné místo, kde se první hodinu nikdy nenudíme.“ Byl to Jean-Anthelme Brillat Savarin, a dnes si připomínáme 195. výročí jeho úmrtí.
Lze se přít je-li Brillat Savarin nekorunovaným králem labužníků. Není ale sporu o tom, že jeho dílo - Fyziologie chuti - se stalo biblí všech milovníků dobrých jídel. Dílo, které Savarin napsal není však žádná kuchařka, ale v pravém slova smyslu beletristický pomník gastronomii a určitě by si jej měl přečíst každý, kdo se gastronomem chce nazývat. Dodnes žádné pojednání o labužnictví nezískalo tolik velkého ohlasu. Jak sám autor píše pracoval na své - Physiologie du Gout - pětadvacet let. Tím chtěl říci, že během tohoto časového rozpětí si dělal poznámky, ověřoval své názory, experimentoval, a že kuchařské umění nespouštěl ze zřetele.
Co o něm víme? Narodil se 1. dubna 1755 v Belley, na pomezí Francie a Savojska. Pocházel z velmi vážené, zámožné právnické rodiny. Také on se věnoval tomuto zaměstnání a po dokončení studií v Dijonu se stal soudcem ve svém rodném městě. Jak se dostal od soudce k labužníkovi a zakladateli gastronomické filozofie? Úřad soudce mu naštěstí dopřával dost volného času k jeho zálibám. Tu zasedá ke stolu v dobrých hostincích, kde se peče drůbež, jindy zase předsedá společnosti lovců a účastní se jejich hostin. V jeho paměti se už tenkrát hromadily vzácné kuchařské předpisy, jež měl zanechat potomstvu: amoleta se sýrem, nadívaný bažant, atd.
První vydání knihy vyšlo v prosinci roku 1825 bez udání jména tvůrce. Protože autor 2. února 1826 zemřel na nachlazení nebylo mu dopřáno vyhřívat se na slunci své literární slávy, o které jistě snil. Tato anonymita nás nemusí zarážet; v tehdejší době to bylo docela obvyklé. Brillat Savarin se v literatuře dobře vyznal, a jistě také věděl, že tato jeho tvorba má svou slovesnou hodnotu. Teprve až vtipná recenze v Journal dés Débats odsunula závoj anonymity a autor se stal ze dne na den hvězdnou osobností. Vzpomínku na něho ukončeme ještě jedním z jeho aforismů: „Ten, kdo neuctí své přátele dobrým jídlem není hoden mít přátele.“
Co o něm víme? Narodil se 1. dubna 1755 v Belley, na pomezí Francie a Savojska. Pocházel z velmi vážené, zámožné právnické rodiny. Také on se věnoval tomuto zaměstnání a po dokončení studií v Dijonu se stal soudcem ve svém rodném městě. Jak se dostal od soudce k labužníkovi a zakladateli gastronomické filozofie? Úřad soudce mu naštěstí dopřával dost volného času k jeho zálibám. Tu zasedá ke stolu v dobrých hostincích, kde se peče drůbež, jindy zase předsedá společnosti lovců a účastní se jejich hostin. V jeho paměti se už tenkrát hromadily vzácné kuchařské předpisy, jež měl zanechat potomstvu: amoleta se sýrem, nadívaný bažant, atd.
První vydání knihy vyšlo v prosinci roku 1825 bez udání jména tvůrce. Protože autor 2. února 1826 zemřel na nachlazení nebylo mu dopřáno vyhřívat se na slunci své literární slávy, o které jistě snil. Tato anonymita nás nemusí zarážet; v tehdejší době to bylo docela obvyklé. Brillat Savarin se v literatuře dobře vyznal, a jistě také věděl, že tato jeho tvorba má svou slovesnou hodnotu. Teprve až vtipná recenze v Journal dés Débats odsunula závoj anonymity a autor se stal ze dne na den hvězdnou osobností. Vzpomínku na něho ukončeme ještě jedním z jeho aforismů: „Ten, kdo neuctí své přátele dobrým jídlem není hoden mít přátele.“